Dušičky, tradice, hroby… a IT
Aneb když se vzpomínání potká s digitálním světem

Dušičky patří v Česku k nejtišším svátkům roku. Zapalujeme svíčky, čistíme kamenné desky, přidáváme květiny a na chvíli zpomalíme – vzpomínáme.
A právě tady, mezi tradicí a správou hrobových míst, se dnes potkává i moderní IT. Obce a města už dávno nevedou jen papírové knihy – používají systémy, které umí hřbitovy evidovat, hlídat smlouvy i poplatky a tisknout zákonné výstupy. V ČR je pro tohle téma rozšířená platforma GINIS od společnosti GORDIC a její moduly určené přímo pro správu hřbitovů, včetně tisku hrobové/hřbitovní knihy.
A když už se bavíme o hrobech a vzpomínkách, dává smysl otevřít i téma digitální pozůstalost – tedy to, co po člověku zůstává online: účty, data, fotky, domény či kryptoměny.
Správa hrobových míst v GINISu (co umí a jak na ni)
Moduly Správa hřbitovů (HRO) a Správa hrobových míst v GINISu pokrývají kompletní agendu: evidenci hrobů, zesnulých, nájemců/majitelů a poplatníků, rezervace hrobů, kontrolu úhrad a termínů, tisk zákonných sestav i hrobové knihy. Umí pracovat s více pohřebišti, členěním do polí a řad, vést seznamy pohřbených, sazebníky, kulturní/válečné hroby i volná místa.
Výhodou je, že GINIS je integrační platforma – umožňuje napojení na další agendy (spisová služba, finance) i externí systémy přes API, takže si úřad poskládá řešení podle sebe.
Kdo to dodává: V praxi se na této agendě dlouhodobě profiluje distributor HAiDA s.r.o. (produktové materiály „Správa hřbitovů“ a novinky k tisku hřbitovní knihy). GORDIC zároveň buduje síť certifikovaných partnerů v rámci GORDIC Partner Programu.
Jak by vypadala implementace v kostce:
- pasportizace hřbitova (polí/řad/hrobů) a převod stávajících dat,
- nastavení číselníků, sazeb a šablon (smlouvy, upomínky, tisky),
- integrace na související agendy a případně mapu/GIS,
- zaškolení obsluhy a nastavení pravidelné údržby dat.
Digitální pozůstalost (o co jde a mininávod, jak se připravit)
Možná vás napadá otázka – co to vlastně je a o čem budeme mluvit?
Digitální pozůstalost jsou všechna vaše „digitální aktiva“ po smrti – přístupy k e-mailům a sociálním sítím, fotky v cloudu, dokumenty, nákupní účty, domény, kryptoměny, ale i zařízení, kde jsou tyto věci uložené.

Proč to řešit:
- aby rodina věděla, co existuje a kde to je,
- aby nepřišla o cenné vzpomínky či majetek,
- aby se předešlo sporům (kdo smí data spravovat) a bezpečnostním rizikům (opuštěné účty).
Mininávod pro každého (prakticky a stručně):
- Seznam aktiv – napište přehled všech účtů a dat (aspoň kategorie + kde jsou), bez hesel.
- Instrukce – u každé kategorie stručně uveďte, co si přejete (smazat, předat, archivovat).
- Správce – určete důvěryhodnou osobu (může být jiná než dědic), která po smrti prakticky zařídí kroky podle instrukcí.
- Přístup k přístupům – hesla nesdílejte v textu; uložte je v kvalitním správci hesel a předejte „nouzový přístup“ (emergency access) nebo postup, jak se k nim zákonně dostat.
- Právní rámec – zvažte doplnění závěti či odkazu („listiny poslední vůle“) o část k digitální pozůstalosti; u cenných aktiv (např. kryptoměny) řešte dědění i technické předání klíčů.
- Aktualizace – jednou za rok seznam projděte a opravte.
- Pro úřady a školy – vytvořte jednoduchý leták pro pozůstalé: co všechno je digitální pozůstalost, koho kontaktovat, jak bezpečně postupovat.
Ne nejde o to být depresivní, nebo se z tohoto tématu hroutit. Smrt je všudypřítomná a jistá, přirozená součást životního koloběhu a není důvod si dělat vrásky. Podstatné je žít život naplno, pak se smrti nikdo takový nemusí bát, a připravit se na ni v dnešní době není od věci.
Neumírající IT tečka
Ne nejde o to být depresivní, nebo se z tohoto tématu hroutit. Smrt je všudypřítomná a jistá, přirozená součást životního koloběhu a není důvod si dělat vrásky. Podstatné je žít život naplno, pak se smrti nikdo takový nemusí bát, a připravit se na ni v dnešní době není od věci.
Dušičky nám připomínají, že paměť má mnoho podob: jména v kameni i data v cloudu. Moderní IT pomáhá, aby se pořádek na hřbitově nevytratil – systémy GINIS drží evidenci, smlouvy i poplatky v jedné, pro úřad i občany srozumitelné logice; a digitální pozůstalost dává blízkým návod, jak naložit s tím, co „žije“ online, i když jeho autor už ne.
Ať už tedy zapalujeme svíčku u hrobu, nebo třídíme soubory ve sdílené složce, jde o tutéž péči: zachovat úctu, pořádek a kontinuitu. V tom je krása současného podzimu – tradice a technologie jdou chvíli vedle sebe a dělají naši paměť celistvou.
