Novela zákoníku práce přináší s účinností od 1. ledna 2021 zásadní koncepční změny v oblasti podmínek vzniku práva na dovolenou a v oblasti jejího čerpání. Nově bude existovat pouze dovolená za kalendářní rok nebo jeho poměrnou část a dodatková dovolená. Dovolená za odpracované dny se ruší. Novela opouští dosavadní princip vyjadřování dovolené ve dnech a usiluje o přesnější vyjádření dovolené v hodinách.

Právo na dovolenou za kalendářní rok bude mít nově zaměstnanec, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho v příslušném kalendářním roce práci po dobu 52 týdnů v rozsahu stanovené nebo sjednané kratší týdenní pracovní doby připadající na toto období.

Délka dovolené se pak stanoví dle následujícího vzorce: „stanovená nebo sjednaná kratší týdenní pracovní doba x výměra dovolené, na kterou má zaměstnanec v příslušném kalendářním roce právo“.

Jestliže zaměstnanci nevzniklo právo na dovolenou za kalendářní rok, avšak za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho v příslušném kalendářním roce práce alespoň po dobu čtyř týdnů v rozsahu stanovené nebo sjednané kratší týdenní pracovní doby, přísluší mu poměrná část dovolené.

Poměrná část dovolené se vypočte následovně: (počet celých odpracovaných stanovených nebo sjednaných kratších týdenních pracovních dob/52x stanovená nebo sjednaná kratší týdenní pracovní doba) x výměra dovolené, na kterou má zaměstnanec v příslušném kalendářním roce právo. Nárok na dovolenou se zaokrouhlí na celé hodiny nahoru.

Novela zákoníku práce již nepočítá s následným krácením dovolené v případě, že zaměstnanec nekonal práci pro překážky v práci, které se nepovažují za výkon práce, po dobu 100 a více směn. Oproti tomu se nově stanoví, že překážky v práci se uznávají za výkon práce, pouze však do limitu dvacetinásobku stanovené nebo sjednané kratší týdenní pracovní doby v kalendářním roce, a to pouze za předpokladu, že zaměstnanec mimo dobu jejich trvání odpracoval alespoň dvanáctinásobek stanovené nebo sjednané kratší týdenní pracovní doby. Veškeré překážky v práci se tak buď započítávají, nebo nezapočítávají do počtu hodin odpracovaných zaměstnancem, čímž se výsledná délka dovolené koriguje.

Překážky v práci dle § 348 zák. práce se však jako dosud považují za výkon práce v plném rozsahu a do shora uvedeného limitu se nezapočítávají (např. mateřská dovolená, doba dočasné pracovní neschopnosti z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, důležité osobní překážky podle § 199 odst. 2 zák. práce apod.).

Jedinou výjimku z pravidla, že dovolená se nekrátí, je neomluvené zameškání směny zaměstnancem, u něhož zákoník práce nově stanoví, že zaměstnavatel může odečíst od celkového počtu hodin dovolené počet neomluveně zameškaných hodin. Dosavadní úprava umožňující krátit dovolenou o neomluvenou absenci o jeden až tři dny je tak podstatně zmírněna.

Novela rovněž upravuje situace, kdy zaměstnanec odpracuje v kalendářním roce více než 52 násobků stanovené nebo sjednané kratší týdenní pracovní doby. Může se tak stát zejména v nerovnoměrném rozvržení pracovní doby v rámci vyrovnávacího období, které může překročit i kalendářní rok. Zaměstnanci se v tomto případě prodlouží délka dovolené vždy o jednu dvaapadesátinu dovolené za kalendářní rok za každou další odpracovanou stanovenou nebo sjednanou kratší týdenní pracovní dobu.

Novela rovněž přináší změny v oblasti možnosti převodu části nevyčerpané dovolené do následujícího kalendářního roku. Nově se tato možnost připouští výslovně i na žádost zaměstnance a s přihlédnutím k jeho oprávněným zájmům, nicméně pouze v rozsahu, v němž přesahuje minimální výměru čtyř týdnů a u pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol šesti týdnů. Současně se na základě dohody původního a nového zaměstnavatele připouští možnost převodu nevyčerpané dovolené u dosavadního zaměstnavatele i v případě, že vznik pracovního poměru u nového zaměstnavatele bezprostředně nenavazuje na pracovní poměr u dosavadního zaměstnavatele.

Čerpání dovolené může zaměstnavatel nově výslovně určit v rozsahu kratším, než činí délka směny, a to výjimečně, se souhlasem zaměstnance a nejméně v délce jedné poloviny směny (nejde-li o zbývající část nevyčerpané dovolené, která je kratší než polovina směny). Dovolená se bude s ohledem na změnu koncepce čerpat rovněž v hodinách. Tento způsob čerpání (jakkoliv je „spravedlivější“ než stávající úprava) může mít v praxi pro zaměstnance pracující v nerovnoměrném rozvržení pracovní doby minimálně překvapivé důsledky – určí-li zaměstnavatel dobu čerpání dovolené na dny, na které rozvrhl dlouhé směny, reálná doba odpočinku a regenerace zaměstnance může být kratší než čtyři týdny (byť zaměstnanec formálně v přepočtu na hodiny dovolenou v délce minimální zákonné výměry čerpal).

Autor: Ing. Zdeněk Molík

Kontaktní formulář

Zadejte prosím Vaše jméno
Zadejte prosím Váš telefon
Zadejte prosím Vaši emailovou adresu Emailová adresa není platná
Zadejte prosím text Vašeho dotazu

Odkazy

GORDIC – Přední český tvůrce a dodavatel informačních systémů
GORinfo – Elektronický magazín společnosti
Portál občana – Elektronické řešení životních situací a komunikace s občany
HDL Automation – Bezpečná automatizace budov
KYBEZ – Platforma kybernetické bezpečnosti
MyMight – Chytřejší internet věcí
gordiccybersec.cz – Řešení GDPR a kybernetické bezpečnosti společně
Vím, kam klikám – Bezpečnostní průvodce internetem
ISVS – Zpravodajství a služby z oblasti ISVS a eGovernmentu
Asociace bezpečná škola

Mapa webu
Pro partnery

Kontakt

BNSOFT s. r. o.
Bezručova 929/3
669 02 Znojmo
e-mail: bnsoft(at)bnsoft.cz

tel.: +420 515 300 611
mobil: +420 728 121 905
fax: +420 515 300 642

facebook